Péče o nohy. Co na nohy do pohorek.

Zdravím přátelé.

Často píšu o botech na chození po kraji, ale nikdy jsem nepsal, jak se starat o nohy – chodidla. Jaké vložky do bot, jaké ponožky do bot, jaký krém na nohy.

Často se člověk lépe stará o své boty, než o své nohy 🙁

Tak tady taková článek je. Snad vám trochu pomůže.

Hodně informací mám převzatých od lidí, kteří mají mnohem větší zkušenosti než já. Mají odchozeno tisíce kilometrů, zkušenosti na rozdávání. Já jen ty zkušenosti od nich získal, vyzkoušel, doladil k své spokojenosti, s využitím technologií, které jsou k dispozici.

Chodidla namažu krémem, natáhnu na ně tenké, potom hrubé ponožky. Nazuji pohorky, utáhnu tkaničky a jdu….

Krém na nohy:

Na nohy používám při běžném chození v práci, doma, městě osvědčený krém na nohy Foot Cream. Udržuje moje nohy bez plísní, bez rozpraskaných pat, kůže je krásně odolná, vláčná, hlavně mi nohy nesmrdí 🙂 Tento krém skvěle slouží při běžném chození. Žádné extrémy. Běžné chození považují 10 – 20 km chůze v klidu v práci, po městě, s dětmi na vycházku apod. Na tyto nároky tento krém s přehledem stačí. Nohy si vždy nakrémuji večer před spaním. Krém se krásně do kůže vstřebá, není třeba nasazovat ponožky, abych nezamazal ložní prádlo. Je bez parfemace. Samotná vůně krému je díky obsaženým bylinkám příjemná, není nijak intenzivní, takže neobtěžuje nikoho v ložnici 🙂 Tento krém jsem si oblíbil, protože vím, co obsahuje. Znám osobně majitele firmy. Krém je čistě přírodní, funguje, je ve vysoké kvalitě. Za ty peníze dostanu opravdu hodně muziky.

Pokud jdu na hory, očekávám extrémní zátěž na nohy. To znamená 20 a více kilometrů denně s batohem, nemůžu si dovolit zranění chodidel. Používám Farmer’s Cream. Tento krém je původně vyvinutý pro horolezce, vodáky. Požadavek byl takový, že je potřeba krém na extrémně namáhané nohy, ruce, který ošetří kůži, urychlí její regeneraci, zamezuje zánětům, urychluje jejich hojení, předejde poškození kůže na chodidlech, rukách v prostředí chladu, mokra, extrémního zatížení. No a takový krém tu je. Je opět čistě přírodní, bez parfemace. Zde je vůně hodně intenzivní, díky vysokému obsahu bylinek. Doma jsem jediný, komu voní, takže s ním do ložnice nesmím. Mažu si ním chodidla na horách vždy večer před spaním, na nohy dám ponožky. Krém je hodně mastný a nechci, aby mi zamazal spacák. Potom ráno, před nazutím pohorek si chodidla namažu znovu tímto krémem.

A proč nohy mazat krémem?

Pokožka na nohách je velmi namáhaná, často je uzavřená v botě, kde je tma, teplo, vlhko – skvělé prostředí pro plísně, bakterie. Občas je v botách mokro a kůže se vysušuje. Chodidla, dlaně mají méně mazových žláz, které by jí poskytly důležitou ochrannou vrstvu než zbytek těla. Často dochází k rozpraskání pat apod. Krém je ideální pro nastolené vzájemé rovnováhy bakterií na kůži, takže nevznikají záněty. Díky krému, je tu prostředí, které je nevhodné pro život plísní. Jednoduše, kvalitní krém poskytne nohám podmínky a výživu, díky které nohy můžou fungovat. Což neznamená, že si nohy krémovat musíte. Ne nemusíte, nikdo vás nenutí. Je to na každém z vás. Já si nohy mažu „kdo maže ten jede (chodí)“ 🙂

Samozřejmě můžete použít jiný krém, který dokáže poskytnout potřebné oleje a bylinky, které chodidlům prospívají.

Ponožky:

Používám starou metodu. Tenké ponožky, na ně hrubé ponožky.

Tenké ponožky je třeba mít z 100 % umělotiny, aby odpuzovala vodu – pot. Že jsou ponožky tenké, jen z umělotiny má dva důvody:

1. odvádí pot, mokro od nohou do druhé, hrubé ponožky. Udržuje chodidla v suchu, tím pádem jsou chodidla mnohem méně náchylé k vzniku puchýřů, nebo jinému poškození kůže. Hold promočená pokožka, je náchylnější k puchýřům, poškození,
2. tření, které při chůzi vzniká. Toto tření není mezi ponožkou a chodidlem, ale mezi dvěma ponožkami. Tím pádem opět se eliminuje na minimum vznik puchýřů z důvodů tření. Tam kde to dře, není moje kůže, ale ponožka. Radši vyměním prodřené ponožky, než abych si léčil puchýře, poškozenou vlastní kůži. Je to méně bolestivé, rychlejší. Mě to tak vyhovuje.

Hrubé ponožky. Je to vrstva, která zajišťuje, komfort při chození, odvod vlhkosti od chodidla ven. Ideálně kolem kotníků do okolí. Chodidlo v botě funguje jako píst. I když si utáhnete boty na maximum, tak chodidlo v botě má pořád mikropohyb. Tento pohyb zajišťuje cirkulaci vzduchu v botě. Tím pádem i odvod vlhkosti z bot ven. Při každém došlapů jde vzduch z boty ven společně s vlhkostí z nohu. Při každém zvednutí nohy se do boty nasaje čerstvý vzduch.

Hrubé ponožky zajištují komfort. Jsou takovým polstrováním, která tlumí nárazy, tvrdost boty, zajišťuje konstantní teplo v botě (jak v zimě, tak v létě).

A z čeho že by takové ponožky měly být? Ideálně z vlny, hedvábí + příměs umělotiny (polyamid, polyester, elastan, nylon…). Přírodní vlákna zajišťují odvod vlhkosti, tepelný komfort, omezují růst baktérií (lanolin v ovčí vlně). Umělá vlákna zajišťují pružnost, dlouhou životnost a odolnost.

Bohužel hrubé ponožky, upletené babičkou z čisté vlny se mi neosvědčily. Časem se vytahají, prakticky na prstech není žádný materiál. který by nohy chránil. Čistá vlna se časem opotřebí. Ponožky jsou vytahané. Tam kde je potřebuji nejvíce (špičky prstů, pata, došlap chodidla) se ponožky vytratí – úplet se povolí – vytahá.

Výměn ponožek během dne.

Naučil jsem se během dne si vyměňovat ponožky. Ať už v zimě, v dešti, v létě. Vždy v půli dne si dám oběd, kdy se vyzuji, vyměním ponožky. Má to svůj význam.

• Ať jsou ponožky sebekvalitnější, tak jsou nasáklé vlhkem, méně izolují, je zde větší riziko vzniku puchýřů, otlaků, a to díky vlhkosti,
• je hodně příjemní si v půli dne boty sezout, nechat je odpočinout, vyvětrat. Chodidla nechat prokrvit, odpočinout, oschnout, bez ponožek vyvětrat. Často už jsou trochu oteklé, tak je třeba i změnit, upravit zašněrování,
• je zážitek si zase nazout pohorky v čistých, suchých ponožkách. Vždy mě to nabije energií. Chození až do večera si užívám.

Moje ponožky, které se mi osvědčily.

Asi před 15 lety jsem si našel ponožky, které mi vyhovují, zvykl jsem si na ně. Mám 3 páry hrubých ponožek a 3 páry tenkých ponožek.

Mám pořád původní ponožky, které jsem si koupil před 15 lety. Mám s nimi odchozeno spousty kilometrů a jsou ve stavu, že jich ještě pár tisíc odchodí. Jsou v perfektním stavu.

• Hrubé ponožky Thorlo.
• Tenké ponožky Moira.

Samozřejmě můžete použít ponožky jiných výrobců, jen si pohlídejte kvalitu, funkčnost. Já měl štěstí, že jsem si našel ponožky, které mi fungují. Nemusím ztrácet čas výběrem, kupováním nových ponožek. Možná jsou kvalitnější značky, ale moje stávající ponožky svou kvalitou daleko předčí mé nároky, požadavky. Nemíním se jich vzdát. Myslím, že mi vydrží až do konce, společně s botami.

Pokud doporučíte kvalitnější ponožky, budu jen rád, hlavně proto, že pomůžete ostatním lidem s výběrem ponožek.

Doporučení:

Hrubé ponožky – co nejhrubší, směs přírodního materiálu (vlna, hedvábí. Ne bavlna) a umělotiny (polyester, polyamid, elastan…). Poměr je u každého výrobce jiný. Osobně bych nešel do ponožek, kde je obsah umělých vláken nad 70 %. Z důvodu, že potom už ustupují do pozadí výhody přírodních vláken (pohodlí, teplo i při mokrých ponožkách, odvod vlhkosti ven z bot, antibakteriální vlastnosti…). Proč nedoporučuji bavlnu v ponožkách? Ano bavlna je pohodlná, na omak příjemná, ale drží v sobě vlhkost. Já potřebuji vlhkost z bot/ponožek dávat pryč. Nesyslit si vlhkost v botě/ponožce. Bavlna je skvělá na lehké tričko v létě, nebo do levných ponožek na chození po městě, ale do pohorek, turistických bot, bavlna nepatří. Hrubé ponožky musí tlumit nárazy při chození, zajišťovat komfort, udržovat teplotu, pohlcovat vlhkost a transportovat ji ven. Hrubé ponožky by měly být extra hrubé v oblasti došlapu, paty, prstů.

Tenké ponožky – co nejtenčí (silonky od manželky ne. Zkoušel jsem to. Jsou příliš tenké, trhají se). Ideálně 100% umělý materiál (polyamid, polyester, nylon, elastan..). Tenké ponožky musí odpuzovat vlhkost, udržovat nohy v suchu. Zároveň je mezi nimi a tlustou ponožkou pohyb/tření. Tenké ponožky udržují nohy v such, bez tření.

Stříbro v ponožkách? Má, nemá smysl? Nevím, nikdy jsem neměl ponožky s stříbrem. Stávající ponožky mám bez stříbra, nesmrdí.

Vložky do bot:

Vložky do bot by měli tlumit došlap chodidla, udržovat chodidlo v suchu, mít antibakteriální vlastnosti, fixovat chodidlo, dlouho vydržet, dobře se udržovat – čistit.

Za ty roky se mi osvědčilo pohlídat několik kritérií, které na vložkách chci. Potom je jedno jakou značku vložky mají. Můžu si být jistý, že nešlápnu vedle:

• bez přírodního materiálu. Kůže, korek časem tvrdne, křehne, vydrolí se. Netlumí, drží v sobě vlhkost, bakterie, plísně, smrdí.
• bez gelu. Vždycky jsem jej sešlapal,
• vložka ideálně z umělých materiálů,
• pevná plastová miska pod patou,
• tlumící materiál z uzamčených, plastových buněk. Trvale tlumí, nebere do sebe vlhkost,
• tlustá tlumící vrstva pod chodidly. Pozor, některé boty nejsou dělány pro tlusté vložky, pak byste se do bot nemuseli vejít,
• na povrchu vložky odolný plastový materiál, který se dobře udržuje, je odolný proti opotřebení.

Vložky, které mám více jak 10 let, pořád fungují, dlouho fungovat budou jsou Superfeet.

Opět můžou existovat kvalitnější vložky, ale ty, co mám mi bohatě stačí, komfort nošení je skvělý. Tlumí došlap, nedrží v sobě vlhkost, povrch vložky je z odolného umělého materiálu, který se dobře myje, neopotřebovává se. Nesmrdí.  Pořád jsou jako nové. Nemám důvod je vyměnit za jiné vložky do bot.

Pokud doporučíte kvalitnější vložky do bot, budu jen rád, hlavně proto, že pomůžete ostatním lidem s výběrem vložek do bot.

V praxi

A teď ukázka 24 hodin života na horách s ponožkama, botami, krémem. Snad to pomůže zjednodušit celý text:

• v pátek ráno jdu na hory, budu tam do neděle večer,
• chodidla si v pátek ráno, namažu krémem Farmer’s Cream, vmasíruji krém,
• nazuji tenké ponožky, na ně hrubé ponožky,
• do batohu si dám jeden pár tenkých ponožek, jeden pár hrubých ponožek, na výměnu,
• zavážu pohorky, jdu ven,
• kolem 13 hodiny si dám oběd,
• vyzuji nohy z pohorek,
• sundám ponožky, dám je společně s pohorkami vyvětrat,
• naboso, nebo v sandálech si uvařím oběd, zrelaxuji, odpočinu si,
• očistím si nohy od bince,
• obleču si náhradní, čisté suché ponožky. První nazuji tenké ponožky, na ně hrubé ponožky,
• obuji si pohorky,
• šněrování upravím podle trochu oteklých noh, aby mi boty seděly tak akorát,
• na batoh si dám propocené ponožky, aby vyvětraly, uschly. Pokud prší, dám si je do batohu, nahoru, aby trochu uschly,
• chodím do večera,
• večer se připravím na spaní (převlečení, večeře, zajištění spaní…),
• před zalezením do spacáku si nohy namažu Farmer’s Cream, pěkně si nohy namasíruji, dám si na nohy tenké ponožky (abych si od krému nezamazal spacák), které jsem před obědem sundal, schly mi na batohu,
• ostatní ponožky (1 pár tenkých, 2 páry hrubých) zavěsím ve větraném, suchém místě, aby mi do rána proschly. Ne, bohužel neodpuzují komáry, spíše naopak,
• ráno si namažu nohy Farmer’s Cream, nazuji tenké a hrubé ponožky, pohorky. Jdu si to ven užít.

Pokud jdu nalehko, bez pohorek. Třeba s rodinou na jeden den do Beskyd, na Hukvaldy, kolem řeky apod. Pohoda výlet, nalehko. Na nohách lehké tenisky, nebo sandály. Tak Farmer’s Cream nepoužívám. Bohatě stačí večerní nakrémování Foot Cream. Ráno si chodidla ničím nemažu. Jen si dám tenké ponožky (100 % umělotina), obuji lehké tenisky, sandály a jdu nalehko ven.

Pokud Jdu ven v pohorkách 1, 2, 3 zvykl jsem si nosit dvoje ponožky. Nenosím jen jedny tenké, nebo jedny středně hrubé, nebo jedny hrubé ponožky. Mám to nastaveno na dvoje ponožky jak v létě, tak v zimě.

Jakmile jdu v jiné obuvi. Třeba teniskách, lakýrkách používám jedny tenké ponožky, ideálně z umělotity. V sandálech ponožky nepoužívám….už ne 🙂

Ano, asi jste si všimli, že princip nošení ponožek v pohorkách je stejný jako vrstvení oblečení. První vrstva odvádí pot, udržuje mě v suchu. Druhá vrstva mě udržuje v teple, transportuje vlhkost pryč od těla ven. Jako bonus navíc, mezi ponožkami (první a druhou vrstvou) je pohyb, který eliminuje vznik puchýřů na minimum. Třetí vrstva mě chrání před deštěm, větrem, mechanickým poškozením. Propouští vlhkost ven.

U nohou je to stejné.

• První vrstva jsou tenké ponožky 100 % umělotina,
• druhá vrstva je tlustá ponožka (směs přírodního, umělého materiálu),
• třetí vrstva jsou pohorky.

Častá otázka je paropropustnost kůže na pohorkách. Upřímně i u nejkvalitnější kůže s nejkvalitnějším krémem je paropropustnost asi 10–20 % objemu vlhkosti z chodidel. Zbylých 80–90 % vlhkosti jde kolem kotníků ven, nebo zůstává v ponožkách. Pokud je kůže bot napuštěna zatepla voskem, tak paropropustnost je asi na 2 % a méně, zbytek jde kolem kotníků, nebo zůstává v ponožkách. U textilních bot bez membrány bude paropropustnost bot mnohem lepší, stejná jako kolem kotníků, takže 50/50 %. U textilních bot s membránou je paropropustnost asi kolem 30 %, zbytek jde kolem kotníků, nebo zůstává v ponožkách. A u kožených bot s membránou je paropropustnost asi kolem 10–15 %, zbytek jde kolem kotníků, nebo zůstává mezi koženým svrškem boty a membránou, nebo v ponožkách. Samozřejmě pokud je svršek bot nacucaný vodou, je jedno jestli je svršek bot kožený, přírodní textil, umělý textil, kombinace textilu a kůže. Tak se paropropustnost výrazně snižuje. Prostě ten mokrý materiál nedýchá, hodně omezuje paropropustnost materiálu.. Je to podobné jako byste jej napustily zatepla voskem. Proto na boty s membránou se používá impregnace, aby svršek nebyl nacucaný vodou, protože potom vlhkost z nohou, kterou pustí membrána z bot ven, zůstane v botě mezi membránou, mokrým svrškem boty. Mokrý svršek nepustí v drtivé většině vlhkost z bot ven. To už je lepší gumák, který sice taky nepustí žádnou vlhkost přes sebe ven, ale má spousty prostoru kolem kotníků, kudy vlhkost odchází ven.

Procenta ohledně paropropustnost, berte z rezervou. Nemám nikde vzorce, které by procenta potvrdily. Procenta jsem uvedl proto, abych mohl porovnat jednotlivé hodnoty. Hodnoty jsou na základě mých subjektivních pocitů, propocenosti ponožek v různých podmínkách. Takže tyto procenta berte jen jako vodítko, ne jako dogma.

A ještě taková maličkost, která dokáže zničit celý den. Nevím jak vy, ale já mám obrovský problém s vnitřní stranou stehen. Dochází tam k tření. Stehna se při chůzi o sebe třou, pokud si nedám pozor, tak za hodinu mám kůži rozedřenou, chůze je utrpení. Zkoušel jsem dlouhé šortky (fungují), indulonu (nefunguje), silikon (nefunguje), lékařská vazelína (nefunguje) a další mastičky (taky nefungují). Ne, náplast jsem si nedával, to odlepování z kůže mě děsí :-O Nakonec jsem našel řešení. Je to Krém na zadek pro cyklisty, běžce Chamois cream. Krém je speciálně vyrobený na mazání pokožky v místě kde je tření. Jako třeba na zadek pro cyklisty, běžce apod. Zároveň díky obsaženým bylinám urychluje hojení zánětů, likviduje bakterie. Plus neničí oblečení, neucpává kůži. Je přírodní, samotnou kůži, díky obsahu rostlinných olejů, pěkně vyživí, udržuje v skvělé kondici. No mňamka 🙂 Ráno, než vyjdu ven, si stehna natřu. Do večera mám klid. Krém se dá použít všude kde je tření a nechci trpět. Takže klidně jde dát na paty, na ramena pod popruhy batohu, na boky pod bederní pás. Pokud mám faldíky a v nich vznikají záněty, tak i do faldíků.