Kvalitní celokožené boty a jejich život se mnou

Zdravím přátelé.

V tomto článku se budu snažit podrobně, lidsky popsat, jak se starám o své kožené boty, jak se tyto boty starají o mě 🙂

Píšu o obuvi vyrobené z kvalitní kůže. U které má smysl pečovat, používat kvalitní krémy, oleje, věnovat jim čas, námahu, peníze. Boty o které se starám jsou Dallapé Stivo festovní, Steinkogler 3730, Jorn Jensen, Viberg.

Celá péče o boty není nic jiného, než udržovat kůži v kondici v jaké byla, když byly boty nové. Případné impregnace v krémech, sprejích sice dodávají kůži voděodolnost, ale tato impregnace má své limity.

Nepočítejte s tím, že kožené-šité boty budou 100% vodotěsné. To jsou jen gumáky, boty s membránou (dokud membrána funguje) a boty stylu Lundhags. Tak to prostě je.

Pokud máte kvalitní boty, pečujete o ně kvalitními prostředky, potom máte spolehlivého kamaráda na celý život.

Co to jsou boty z kvalitní kůže? Jak je poznám?

Jak může člověk poznat kvalitní kožené boty? Jak se nenechat ošidit? Asi nejjednodušší je cena. Kvalitní boty mají cenu kolem 6.000 Kč a více. Kvalitní materiál, kvalitní zpracování něco stojí.

Dalším vodítkem jsou informace od výrobce, nebo prodejce bot. Měl by být schopen poskytnout informaci z čeho jsou boty vyrobeny.

Lícová kůže/FullGrain, Perwanger, GalloJuchten kůže jsou nejčastější kvalitní kůže, se kterými se můžete u nás setkat. Lícová kůže/FullGrain je označení kůže, která má zachovanou nejkvalitnější – nejdražší část kůže. Seříznutí (ztenčení) kůže bylo provedeno ze spodní – rubové, méně kvalitní strany.

Část kůže, z které se šijí nejkvalitnější boty má název „krupon“, což je kůže ze zad zvířete, která je nejpevnější, nejkvalitnější. Výjimkou je Cordovan.

Lícová kůže má hladký povrch z jedné strany, semišový – chlupatý povrch z druhé strany.

Bohužel, řada výrobců dokáže i z velmi nekvalitní kůže naimitovat kvalitní kůži, tím, že semišový povrch, který po seříznutí kůže zůstane, vyleští, vytlačí do ní dírky po odstraněných chlupech, nebo nanese na ni plastovou vrstvu k nerozeznání od originální lícové kůži.

Snaží se zamaskovat tuto nekvalitní kůži vzhledem kvalitní kůže, kvůli zisku. Občas pomůže malý test, který není 100 %, ale pomáhá napovědět, jestli je kůže „lícová“:

Nehtem udělejte rýhu do hladké strany kůže. Pokud je to opravdu neseřízla-lícová kůže, tak rýhy má tmavší tmavší odstín. Pokud rýha má stejnou barvu jako okolní kůže z velké pravděpodobnosti je lícová – nejkvalitnější vrstva kůže pryč.

Jsou určitě další způsoby, jak ošidit zákazníka prodejem nekvalitní kůže pod zástěrkou kvalitní kůže, ale u opravdu kvalitních bot se toho bát nemusíte, protože výrobce, prodejce se vám sám pochlubí, že tyto boty jsou z kvalitní kůže.

Je to luxus, na který je pyšný.

Ideální je, když si najdete kvalitního, prověřeného výrobce podle recenzí na diskuzních fórech z internetu, nebo zkušeností lidí, které znáte.

Já mám vybráno pár výrobců, kterých bude určitě více, ale i s tím málem se podělím: Dallapé, Limmer, Steinkogler, Bertl, Halfs, Gronell, Alico, Vera, JornJensen, Lundhags….a samozřejmě kvalitní ševci, kteří vám dokážou takovéto boty ušít na míru a kvalita materiálu je u nich samozřejmostí, ale tady cena bot začíná kolem 16.000 Kč.

Bohužel výrobci kůží jsou profesionálové a to hodně šikovní. Pokud vyrobí nekvalitní kůži, většinou na to člověk přijde až si v botech odchodíte pár set kilometrů 🙁

Život bot se mnou

1) Přijdu domů, sezuju boty, očistím je, vložím do nich napínák a odložím do botníku.

Boty většinou nosím celý den. Večer, když přijdu domů je sezuji, dám na napínák (ideálně z cedrového dřeva – má silné protiplísňové, protibakteriální účinky, taky pěkně voní).

Napínák v botě má hned dva důvody. První důvod: drží tvar boty, zabraňuje, aby se bota prohnula a měla časem tvar člunu.

Druhý důvod: je ten, že do sebe natáhne vlhkost z bot, zároveň (u cedrového dřeva), vytváří v botě prostředí, které nemají rády plísně, bakterie.

Vnitřek boty je ideální pro život plísní, bakterií. Díky tmě, teplu, vlhku, které v botě je.

Plastové napínáky do bot, nejsou vhodné. Nejen že neomezují růst plísní, bakterií v botě, ale také do sebe neberou vlhko z bot. Často jsou příliš pružné na to, aby zabránily prohnutí boty do tvaru člunu. Takže plastové napínáky vřele NEDOPORUČUJI.

Kožený vnitřek boty jsem kdysi, když jsem boty sezul a dával do botníku, pokaždé vytřel vlhkým hadrem (namočený a vyždímaný). Setřel jsem vlhkým hadrem špínu, pot z vnitřní kůže.

Za cca. 10 minut, když vody vyschla z vnitřní kůže, jsem dal do bot napínák. Což jsem často dělal i každý den.

Dnes už to nedělám. Snažím se vytírat boty podle potřeby. Když boty sezuji a vidím, že nejsou propocené, vlhké, špinavé, tak je vytřu jen jednou týdně, a to většinou v neděli večer.

Když mám boty venku na horách, jsou nejen ve městě, ale i v přírodě, při sezutí vidím, že jsou propocené, mokré, špinavé, tak vnitřní kůži vytírám pokaždé, třeba i denně.

Snažím se udržovat vnitřek boty čistý, suchý, ale přiměřeně. Pokud to s čištěním přeháním, tak dochází k většímu odplavení olejů z kůže. Kůže uvnitř je většinou teletina, kozinka nebo vepřovice, což je jemná kůže.

I když vytírám vnitřek bot vlhkým hadrem (ne mokrým), tak i tak, tato vlhkost s sebou odnáší malinké množství tuků, které jsou pro kůži důležité. Tím pádem musím častěji doplňovat tuky z 100 % kondicionéru. Zároveň jsem nezpozoroval, že by dennodenním vytírání vnitřku bot, bez ohledu na používání bot, významně zlepšovalo kondici vnitřní kůže.

Takže dneska už boty vytírám jednou týdně vlhkým hadrem (bavlněný). Kůže se tváří velmi spokojeně. Je čistá, bez prachu, potu, špíny, pružná a drží tvar.

Svršek boty čistím podle potřeby.

Pokud chodím po městě, kde není bláto, boty nejsou špinavé. Tak je po příchodu domů, každý večer setřu suchým hadrem (bavlna). Jde jen o setření prachu, bez vody, mýdla…prostě jen suchý bavlněný hadr, lehké setření.

Prach, všeobecně špína, bláto funguje na botě jako brusná pasta. Pokud se tento prach, špína dostane k nitím v šití, tak díky pohybu, který při chůzi vzniká, se pohybuje i toto šití, je to sice mikropohyb, ale je tam. Prach, špína obalí nitě, pomocí tohoto mikropohybu pomalu nitě obrušují, jako brusná pasta.

Samozřejmě k poškození nitě nedojde okamžitě, klidně to může trvat měsíce, roky, ale proč tomu nezabránit, pokud stačí tak málo – setřít hadrem. Pokud je na botě použita tenká kůže, tak nitě dokážou tuto kůže časem přeříznout dříve, než se samy prodřou.

Odložení mokrých bot, nebo od mokrého sněhu.

Jestliže mám boty jen mokré od deště, vody, nebo v zimě od mokrého sněhu se solí z chodníku (u soli z chodníků už nepoužívám octovou vodu, stačí čistá voda.

Ocet není pro kůži vhodný), tak boty setřu mokrým hadrem, potom utřu suchým hadrem, nechám vyschnout na napínáku. První setření mokrým hadrem pomáhá rozmočit špínu, soli, které jsou na botě, tím pádem se lépe setřou z kůže. Setření suchým hadrem už jen dočistím boty.

Odložení hodně špinavých bot do botníku.

Pokud přijdu z lesa, boty mám od bláta (neměl jsem možnost si je umýt v potoce, nebo kaluži), tak je osprchuji čistou vodou od bahna pomocí sprchy, kartáče. Pokud mám boty umyté z potoka i tak boty opláchnu doma čistou sprchou, vytáhnu případné kamínky z podrážky, setřu suchou hadrou a uložím s napínákem do botníku.

Při mytí svršku se snažím vnitřek boty nenamočit, je to zbytečné. Toto dělám pokaždé, když přijdu domů s takto špinavými – čistými botami. Nikdy nedám špinavé boty do botníku. Protože ve špíně, bahnu se drží vlhko, vlhko milují plísně, které dokážou kůži dát pořádně zabrat, časem i rozložit (plísně se živá kůži, pomalu ji rozkládají).

Takže toto je část, kde jsem se věnoval jen čištění bot. Celkem podrobně, ale chci vám dát co nejvíce informací, abyste si sami dokázali vytvořit svůj vlastní systém, který vám bude fungovat, bude maximálně nenáročný na práci, čas a funkční.

2) Tak a teď jak je to s krémováním.

Na své kožené boty používám pouze Krém na kožené boty.

Můžete samozřejmě používat jakýkoli krém na kožené boty, který obsahuje kombinaci tuků/olejů a impregnace. U krémů je velmi důležitá jediná věc. Ne, není to impregnace, konzervant, vůně, vzhled krabičky, značka krému.

Jsou to tuky/oleje, které krém obsahuje. Je velmi důležité, aby tyto tuky/oleje byli přírodní. Protože jen přírodní tuky/oleje se dokážou na molekulární bázi napojit na kolagenní vlákna kůže, držet je spolu dohromady.

Syntetické tuky toto nedokážou, ty nemají dvojitou vazbu uhlíku, která je nezbytně nutná k navázáni na kolagenní vlákno. Každý kvalitní krém, má na obalu napsáno, jaké tuky obsahuje. Výrobce se velmi rád pochlubí kvalitou. Ten, kdo nepoužívá kvalitní přírodní tuky/oleje, tak tento nedostatek maskuje názvy jako „směs olejů“, „směs přírodních a syntetických tuků“, „oleje, tuky“ apod.

Když už máte kvalitní, drahé boty, tak na ně používejte kvalitní krémy, tady to má velký smysl. Je velká hloupost nešetřit na kvalitní obuvi a šetřit na krému. Je to jako jezdit svým Ferrari a místo kvalitního benzínu, do něj lít přepálený fritovací olej.

Samozřejmě u těchto přírodních tuků/olejů jsou vhodné a méně vhodné oleje/tuky. Nejvhodnější jsou živočišné tuky (lanolin, spermacet – nepoužívám, paznehtový olej, hovězí lůj, rybí tuk – tresčí játra… ), ale i některé rostlinné oleje jsou dobré (jojobový – což je vlastně druh vosku, meruňkový, olivový, kokosový…). Čím delší řetězce molekul mají, tím lépe.

Pokud boty potřebují nakrémovat, použiju svůj osvědčený Krém na kožené boty. Pěkně natřu tenkou vrstvičku, čím tenčí – tím lepší, holým prstem. Vnitřek boty jen 1 – 2x za rok teplým 100 % kondicionérem.

No a teď jak často, kdy mazat. Osobně mažu boty podle potřeby 🙂

Když chodím jen po městě v suchu, tak namažu boty jen jednou týdně Krémem na kožené boty. Pokud chodím každý den v lese, mokru špíně, tak mažu boty každý večer, nebo pokud jsou boty mokré, tak až ráno, když jsou boty suché. Mažu vždy čisté, suché boty.

Proto mám více párů bot do lesa, města abych je mohl střídat (boty si odpočinou, proschnou a významně to prodlužuje jejich životnost a komfort nošení). Mažu zastudena holými prsty (u krémů, které obsahují Fluorokarbonovou impregnaci, nebo jinou tvrdou chemii.

Použijte prosím gumové rukavice. Tato chemie, nedělá kůži, tělu dobře), co nejtenčí vrstvu krému na boty. Čím tenčí vrstva, tím lépe krém funguje. U místa, kde je šití se snažím krém doslova vtlačit do šití, aby se krém časem přes nitě dostal do samotného stehu, utěsnil dírky po jehle, kudy nitě vedou.

Cokoli navíc, nad tento minimální film, je mrhání krémem, časem, penězi a nezlepšuje ošetření bot. Teplo prstů krém rozehřeje, sníží jeho viskozitu, je kapalnější, lépe vsakuje do kůže. Takže oleje se lépe dostanou do kůže. Zároveň se impregnace lépe uchytí na povrchu kůže, nebo jen v její svrchní vestě. Prostě tam lépe drží, tím i lépe funguje. Zároveň tím zabraňuji přemazání kůže tuky, aby kůže nezměkla moc, nepřestala držet tvar, netrhala se.

Pokud mají boty membránu, tak tuky nedojdou až k membráně, neucpou ji (k ucpání membrány dojde jen pokud se boty namažou opravdu hodně silnou vrstvou krému, několikrát a ještě se použije teplo – fén. Potom opravdu oleje, tuky i vosk projdou skrz kůži až k membráně a ucpou ji).

Po nanesení jedné vrstvy krému na boty, občas natřu ještě druhou vrstvu, jestliže potřebuji lepší impregnaci. Výhodou krému je, že při nanášení druhé vrstvy, krém naruší první vrstvu a s touto vrstvou se propojí. Oleje jdou do kůže, ale impregnace zůstane na povrchu.

Třetí a další vrstvu nedávám, nemá to smysl. Pokud potřebuji maximální, velmi odolnou impregnaci, použiju 100 % impregnaci, kterou nanesu zastudena prstem a opět minimální vrstvu – film. Cokoli navíc, nad tento minimální film, je mrhání krémem, časem, penězi a nezlepšuje impregnaci bot. Tato impregnace se prováže s Krémem na kožené boty, pokud už je na botě, významně zesílí impregnaci na obuvi.

Jestliže pominou důvody silné impregnace, pokračuji krémováním Krémem na kožené boty. Krém na kožené boty se dokáže navázat na impregnaci, narušit ji, oleje se dostanou do kůže, impregnace zůstane na povrch.

Časem se 100% impregnace z kůže sedře, zůstane jen Krém na kožené boty. Zjistil jsem, že krémy potřebují čas, klidně i několik měsíců, něž kůži kvalitně promažou, vytvoří ideální vrstvu impregnace na povrchu kůže, která se už jen lehce doplňuje. Je to nikdy nekončící proces. Což mi vyhovuje – mám postaráno o relaxační cvičení 🙂

Jak, kdy a proč mazat i kožený vnitřek bot? + velké praní.

Kožený vnitřek bot je často vyrobený z teletiny, kozinky, vepřovice.

Kůže je často jemná s tloušťkou do 2 mm, častěji kolem 1 mm. Přesto, že je uvnitř boty chráněna před mechanickým poškozením, nečistotami, vodou, i i tak dostává tato kůže docela hodně zabrat.

Uvnitř boty je vlhko od potu z chodidel, často vnikne dovnitř i nečistota, voda. Při chůzi vzniká silné tření mezi chodidlem, obuví. Hlavně v patě a u prstů. Takže pokud není kůže dobře ošetřena, čistá, vyživena, tak časem tvrdne, začne se lámat/trhat, smrdět. Tomu se dá předejít, pokud boty jednou týdně vytřu vlhkou hadrou, popřípadě, když je více špíny, mokra tak i častěji, ale všeho s mírou. Osvědčilo se mi 1x týdně.

Postupem času, začnu pozorovat, že kůže začíná trochu tvrdnout, že už není tak hebká, vláčná, jako když byla nová, tak to je čas udělat velké praní bot. Obvykle je to 1 – 2x za rok. To znamená, že celé boty (jak zvenku, tak zevnitř) vyčistím od špíny, terpentýnem z boty odstraním impregnaci, potom celé boty pečlivě vyčistím jarovou vodou. Nakonec celé boty propláchnu čistou vodou jak zvenku, tak zevnitř, vysuším a kompletně vyživím (změkčím) kůži a to jak svršek, tak i kožený vnitřek bot. Na změkčení používám 100 % kondicionér.

Samozřejmě můžete použít i jiný kondicionér, ale pohlídejte si, aby obsahoval pouze přírodní tuky/oleje. Pokud má takovýto kondicionér i nosič (terpentýn, pomerančový olej, lékařský benzín…), který dopraví tuky/oleje hluboko do struktury kůže, potom vyprchá s tím, že tuky/oleje zůstanou v kůži. Tím lépe.

Protože dojde k velmi kvalitnímu změkčení/vyživení kůže do hloubky, bez jejího přemazání, které je obvyklé, pokud tento nosič kondicionér nemá. Pokud takový kondicionér ohřeji v teplé lázni, tak je to mnohem lepší, hlavně z toho důvodu, že obsažené látky se mezi sebou lépe propojí.

Díky teplotě lépe penetrují do kůže mnohem hlouběji, efektivněji. Kůži natřu štětečkem jen jednou 100 % kondicionérem, nechám boty 1–2 dny v klidu. Oleje prostoupí rovnoměrně hluboko do struktury kůže. Až po těchto 1–2 dnech, zjistím jak moc se kůže změkčila. Pokud se kůže změkčila pořád málo, nátěr kondicionéru opakuji.

Mám zkušenost, že jeden nátěr bohatě stačí. Jakmile jsem spokojený se změkčením kůže, svršek bot natřu krémem na kožené boty, pokračuji v chození, udržování bot, stejně jako před velkým praním. Vnitřek boty už nijak neošetřuji, až při velkém praní jim dám opět cucnout čistého kondicionéru 🙂

3) Jakmile si boty večer odpočinou, ráno je jen lehce přeleštím bavlněným hadříkem a jdu ven.

Většinou boty namažu navečer, když je klid, pohoda.

Snažím si na mazání vyčlenit čas, tak abych si mazání užil. Je to pro mě úžasný relax. Já, krém a boty 🙂 Jakmile boty namažu, dám je na napínák, uložím do botníku. Přes večer krém na botách zaschne.

Ráno můžu boty jemným hadříkem lehce vyleštit do lesku, jít s nimi ven.

A jak se starám o boty otočené lícem ven (semišky).

Tyto boty (Viberg) mám do města. Takže po nich nechci voděodolnost. Chci po nich jen semišový povrch, originál barvu bez změny odstínu, dlouhou životnost.

Jak na to?

Úplně stejně jako u ostatních bot, Jen nepoužívám Krém na kožené boty, 100% kondicionér.

Jejich údržba spočívá jen v kartáčování nasucho, na odstranění nečistot. Pokud jsou hodně špinavé, tak používám jen čistou vodu na odstranění špíny. Jednou za rok je pečlivě umyju v jarové vodě a po vyschnutí je nastříkám čistou vodou s 5% glycerinu a to jak zvenku, tak i zevnitř. Samozřejmě jsou boty uloženy v botníku s cedrovým napínákem.

Pokud máte takovéto semišové boty z barevné kůže, tak na čištění bot nepoužívejte ani jarovou vodu. Používejte pouze čistou vodu. Jarová voda může způsobit vyblednutí originální barvy kůže, změnit její vzhled. Pokud takovéto čištění nepomůže, boty jsou pořád špinavé, můžete použít na čištění speciálně čistící prostředek na nubuk, semiš. Sám nic takového nepoužívám, ale velmi dobré recenze má mycí prostředek Saphir.

Pokud bych netrval na semišovém povrch, nevadila by mi změna vzhledu. Tak udržuji tyto boty stejně jako každé jiné boty, tak jak je zde uvedeno a to s Krémem na kožené boty a s 100% kondicionérem.