Lepené nebo šité podrážky?

Být či nebýt, toť otázka? Šité, nebo lepené, toť otázka?
S tímto se setkávám už celé roky a opravdu jsem měl dilema, co je lepší. Naštěstí mi za posledních 10 let v konečném rozhodnutí, významně pomohli samotní výrobci bot.
Tím, že se při výrobě bot, začaly používat nové materiály, technologie, postupy, které měly v drtivé většině spíše negativní vliv na životnost bot, ale pozitivní vliv na cenu, komfort v botě, váhu bot a zvýšenou funkčnost bot (sice časově omezenou, ale mělo). Tak má konečná volba, byla v podstatně rozhodnuta výrobci bot.

Celé mládí jsem nosil vojenské kanady, což jsou vlastně vojenské, celokožené boty s šitou podrážkou. O Popradkách, nebo dokonce o zahraničních pohorkách jsem jen slyšel a byly pro mě absolutně nedosažitelné. Takže z těchto dob mám vzpomínky na mokré, otlačené nohy s často vymknutým kotníkem. Nohy sice trpěly, ale boty přežily všechno. V 90 letech jsem si poprvé koupil pohorky s lepenou podrážkou. Byly to Meindly Islandy s membránou. Skoro jsem je měl vystaveny na piedestalu, ošetřoval jsem je, dával na ně pozor a celé jsem je opečovával více než cokoli jiného. No a jednou se mi rozpadla podrážka a popraskala kůže v ohybu u prstů (čím to asi bylo? :-). Potom následovaly další boty, ale už si je nepamatuji. Je to jako s prvním pivem, první cigaretou, prvním milováním, prvním přespáním pod širákem….. Člověk si pamatuje hlavně to poprvé 🙂

Jak šel čas, tak jsem se začínal dozvídat o pohorkách, které mají šitou podrážku, a dokonce o pohorkách s šitou podrážkou, kterou člověku ušijí přesně na míru. To byla pro mě neskutečná informace. Připadal jsem si jako vyhladovělý námořník, který připlul k rajskému ostrovu. Strávil jsem na internetu stovky hodin a doslova hltal informace na fórech, diskuzích, stránkách výrobců a pomalu se mi začaly otvírat dveře o kterých jsem neměl tušení. Potom následovalo velké zklamání. Koupit u nás kvalitní, šité pohorky bylo nemožné, a tak jsem zůstal odkázán na internet. Díky bohu za něj.
A proč to píšu? Jsem přesvědčený, že informace, které jsem našel, si zaslouží dostat mezi vás a ušetřit vám nejen stovky hodin u monitoru, které můžou radši strávit venku v kopcích, ale i tisíce korun vyhozených oknem za něco, co kupovat nemusíte.

Pojďme se podívat na boty s lepenou podrážkou.

Úmyslně nebudu psát, jestli jsou lepší, nebo horší než šitá podrážka. Jen vám předložím informace a názor si udělejte sami.

• boty jsou lehké
• pohodlné
• musí sednout hned při nákupu. Většinou se nerozšlapují. Hlavně u bot, které mají gumový lem kolem boty na ochranu před mechanickým poškozením
• velký výběr modelů
• funkční (funkčnost je omezena. Většinou na cca. 2 – 6 let, kdy se podrážka opotřebuje, odlepí, poškodí, zničí. Nebo přestane fungovat membrána, nebo se prostě rozpadnou)
• cenově levnější
• podrážka je k svršku přilepena a pevnost je závislá na kvalitním lepidla a správném technologickém postup výroby
• já osobně nemůžu doporučit žádného výrobce, neznám výrobce lepených bot, jehož pohorky bych nosi
• tady je pár nákresů, jakým způsobem je řešená lepená podrážka:

A teď se koukneme na šité podrážky.

Opět nebudu psát, jestli jsou lepší, nebo horší než lepené podrážky. A váš názor nechávám na vás.

• cenově poměrně drahé boty. Levné boty s šitou podrážkou jsou horší než levné boty s lepenou podrážkou. Proto tady píšu o botech s šitou podrážkou, které jsou kvalitní a vlastně u nás, až na pár výjimek, se ani neprodávají.
• malý výběr modelů
• často potřeba boty rozšlápnout, aby se vytvarovaly podle nohy majitele (hlavně u celokožených bot. Neplatí u bot šitých na míru, mistrem ševcem). Hold pohodlí si člověk musí zasloužit odchozenými kilometry
• velmi dlouhá životnost. Často na celý život (tady je opět vše závislé na kvalitě materiálu a práci. Bohužel se najdou boty s šitou podrážkou mizerné kvality, které se po roce rozpadnou)
• boty jsou často těžší, než ty samé boty s lepenou podrážkou
• vzhledem k tomu, že s šitou podrážkou se setkávám hlavně u tradičních bot, tak nejsou tak dobře odpružené, jako boty s lepenou podrážkou. Komfort řeším kvalitní vložkou do boty
• funkčnost je neomezena. I když dojde k poškození, lze lehce opravit šikovným ševcem, nebo i vlastníma šikovnýma rukama. Já osobně bych volil ševce.
• výrobce kvalitních, šitých bot, které můžu doporučit, jen je třeba si pohlídat kvalitu šití, kterou výrobce nedokáže občas dodržet: Meindl model Super Perfekt, třeba si pohlídat kvalitu šití, podrážka šitá do rámu, jedinečná kůže na svršku boty. Dallapé, už nešije z 3,7 Gallo Juchten, ale z 3 mm, ale pořád pěkná práce za rozumný peníz. Limmer – ten považuji za světovou jedničku, zajímavé je, že standartní modely má šité norským šitím a modely na míru, má šité do rámu. Koutný, český legendární pan švec, má zlaté ruce i srdce, jeho boty jsou umělecká díla.
• na internetu jdou naštěstí koupit staré modely strojově šitých celokožených bot, ale je těžké si vybrat velikost, která člověku sedí a často se riskuje skrytá vada. Takovéto boty jdou nejčastěji koupit na německém, italském nebo americkém Ebay
• recenze na pár těchto bot: Limmer, Halfs, Asolo, Dallapé,  Pfanner, Popradky, Gronell, Vasque, Dallapé special, Pivetta…
• osobně dávám přednost norskému šití

No a existuje ještě i další způsob řešení podrážky. Jedná se o kaučukovou botičku, na kterou je přišitý kožený svršek.

• cenově velmi drahé boty, u kvalitních modelů, kde životnost bot se počítá v desítkách let. Typický zástupce takovýchto bot je Lundhags, Jorn Jensen.
•  velmi lehké boty
•  pohodlné
•  velmi dlouhá životnost
•  vodotěsné
•  vyžadují velmi kvalitní materiál a zpracování
•  recenze na pár těchto bot: Lundhags, Jorn Jensen, Lundhags.

A nemůžu zapomenout na lidovou obuv, krpce:

• lehké
• jednoduché
• vzdušné
• levné
• člověk v nich bude určitě budit pozornost ostatních lidí
• pohodlí v krpcích se zajišťuje ponožkami, a i vložkou do bot
• životnost je závislá na způsobu řešení podrážky. Pokud není řešena podrážka, tak životnost je cca. 6 měsíců, potom se kůže na podrážce prošlape. Pokud se přilepí gumová podrážka, životnost je neomezena
• člověk si je může vyrobit sám
• u nás je vyrábí třeba Hýža, Mužík a i jiní výrobci lidových krojů…

Srovníní bot v nejnámahanějším místě. V ohybu prstů. Lepená, šitá:

Pokud bych nehleděl na životnost, tak na hory kupuji moderní boty s lepenou podrážkou s tím, že jsem smířený, že je, co pár let vyhodím a nahradím botami novými. Někdy jsou opravdu krásné, lehké, funkční boty, jen mě osobně odrazuje, krátká životnost, ale i když je životnost krátká, tak po tuto dobu jsou boty spolehlivé, funkční a slouží svému majiteli skvěle. Bohužel, nebo snad bohudík. Já mám rád dlouhou životnost. Mám rád boty, které nosím celé roky, nemusím přemýšlet, jestli mi ještě vydrží tento výlet, a hlavně nemusím chodit po obchodech a hledat výrobce bot, který šije – lepí boty na kopytě, které je co nejpodobnější mým nohám. Je to asi v dnešní době názor, který se moc nenosí, ale já opravdu nerad nakupuji a jsem spokojený s věcmi, které nosím pořád dokola a neobměňuji je. Což je nepochopitelné pro můj krásný protějšek, a nejen pro ni, ale i pro většinu žen v mém okolí. Máte to také tak?

Výše jsem napsal, že pokud bych si měl vybrat mezi levnou botou s šitou podrážkou, nebo v té samé ceně, boty s lepenou podrážkou, tak si vyberu boty s lepenou podrážkou. A proč? Kvalitně ušitá podrážka vyžaduje kvalitní materiál a hlavně zručné, zkušené ruce ševce. Pokud jsou levné boty s šitou podrážkou, tak si buďte jisti, že použitý materiál je horší kvality a samotné šití za moc nestojí, tím pádem se boty rychle rozpadnou a mnohdy dříve než lepené boty. Možná namítnete, že jste koupili nové levné pohorky s šitou podrážkou a už vám roky slouží. Ano je to možné, také jsem se s takovými botami setkal, ale na jedny takovéto boty připadají patery boty toho samého výrobce, toho samého modelu, které se vyřadí už při nákupu díky nekvalitnímu zpracování, díky chybě ve výrobě. Nebo se za 2 – 3 roky rozpadnou samy. Takovým praktickým příkladem jsou třeba boty Garmisch Reginetta. Za pár korun, spousty muziky. Mám kamaráda, který v nich odchodil stovky km bez problémů a vychvaluje si je. No a znám pár lidí, kteří je reklamovali hned po nákupu, nebo po pár nachozených km. Ano pokud si pohlídáte kvalitu při nákupu a budete mít štěstí, tak takovéto boty za pár korun, vám poslouží hezkých pár let, ale já nechci počítat se štěstím a nechci boty na pár let. Lepené boty sice také nemají kdovíjak kvalitní materiál, ale díky tomu, že jsou lepené a technologie výroby minimalizuje ruční práci, která je drahá, tak stroje dokážou odvést velmi kvalitní práci a často jsou v konečném důsledku lepené boty kvalitnější než šité, protože minimalizace drahé ruční práce, umožňuje použít na botě kvalitnější materiál.
A jak že poznám levné, šité boty. Většinou podle ceny, kde se cena pohybuje kolem 2 500 kč a hlavně podle způsobu přišití svršku k podrážce. Svršek se k podrážce přišívá tím nejjednodušším způsobem, který je lehce proveditelný, levný no a nekvalitní. Nekvalitní v tom smyslu, že se kůže vytahá kolem šití, švy začnou propouštět vodu, kůže se začne trhat a svršek není dostatečně napnutý na stélce boty, takže bota nebude držet tvar a bude spíše jako papuče. Takový šev je poměrně v pořádku u obuvi do nenáročných podmínek, jako je městská obuv nebo obuv na procházky parkem, ale určitě není vhodná pro pevnou obuv do náročných podmínek, nebo dokonce na boty u kterých čekáme životnost v desítkách let. Tady je foto, takovéhoto šití:

Pokud takovéto šití porovnám s norským šitím, které považuji za ideální pro obuv určenou do náročného terénu, tak je jasně evidentní, proč tomu tak je:

Pokud se budeme bavit o botech s šitou podrážkou v cenové relaci 5 000 – 10 000 Kč, a o botech s lepenou podrážkou v této samé ceně. Tak si vyberu šitou podrážku. Má to jedno velké ALE. U bot s šitou podrážkou za tyto peníze, musím počítat s tím, že bota je šita strojově, to znamená, že si musím pohlídat kvalitu šití a doslova si prohlédnout každý steh. Tady si pohlídání kvality musím ošetřit sám, místo ševce, který tyto boty ručně nešil. Při takovýchto cenách bot, už předpokládám velmi kvalitní materiál a pokud je i šití provedeno kvalitně, tak takovéto boty s šitou podrážkou předčí boty s lepenou podrážkou hlavně v životnosti a po rozšlápnutí i v komfortu. Ve váze a funkčnosti, povedou boty s lepenou podrážkou, díky použitým materiálům, membrány a jiným moderním věcem, které zvyšují funkčnost, komfort na úkor životnosti. U takovýchto bot s šitou podrážkou se setkávám s norským šitím, nebo s šitím do rámů, kterým je řešeno přišití svršku k podrážce, a to je velmi kvalitní a festovní přišití, které používají i ševci při ručním šití bot.

Norské šití:

Šití do rámu:

Obuv, která má strojově šitou podrážku bezpečně poznáte podle toho, že se stehy pravidelně nestřídají, ale často se překrývají, což je více na škodu než k užitku. A proč? Pokud se stehy nestřídají, tak díry na nitě jsou blízko sebe, nebo dokonce těsně vedle sebe. Tím pádem se kůže může roztrhnout mezi stehy a také stehy se navzájem hůře doplňují, utěsňují. Pokud se stehy pravidelně střídají, tak jsou díry od sebe dostatečně daleko a kůže se netrhá a samotné stehy se ideálně doplňují v držení materiálu k sobě a v utěsnění šití vůči vodě, nečistotám. No a také to lépe vypadá 🙂
Strojově šitá podrážka (stehy se překrývají, stroj nedokáže nahradit šikovnost ševce, boty Dallapé):

Ručně šitá podrážka (stehy se střídají a doplňují, prototyp Festovních pohorek od Kamila):

Ručně šité boty nemají překrývající se švy, švec si pohlídá, aby se šití pravidelně střídalo, eliminuje chyby, pohlídá si kvalitu a hlavně, hlavně šije sedlářským stehem, který je významně kvalitnější než steh, kterým šijí stroje. Sedlářský steh zajišťuje, že v případě přetržení nitě, se steh nepáře, ale se zatáhne a párání zabrání. Strojový steh toto neumí a v případě přehrnutí nitě se steh vypárá. Kromě toho, je sedlářský steh mnohem pevnější než strojový steh.