Pfanner Tirol Fighter
Před pár lety zde na stránkách Tomáš představoval boty Pfanner Tirol Juchten, které byly adeptem při výběru mých bot na práci do lesa. Teď bych chtěl představit jejich lehčí verzi Fighter. Poslední dobou jsem se pohyboval v lesích národního parku České švýcarsko než ve městech a parcích, kde ošetřuji stromy, živím se jako stromolezec. Na stromech oceňuji pohodlí lehkých trekových bot Asolo Fugitive GTX, ale v lese jsou potřeby náročnější.
Jsem člověk konzervativní, proto jsem vybíral z řad tradiční lesácké obuvi. V první řadě jsem potřeboval boty kožené (kůže je dosud nepřekonaná), nejlépe šité z jednoho nebo dvou kusů hověziny. Bota musí být pevná, z části nepromokavá, ale hlavně neprořezná. Okruh se mi tedy zúžil na pár bot dostupných na českém trhu. Dostupné byly PSS Juchten KG (srovnatelné s Pfanner), Pfanner Tirol Juchten a Fighter. V obchodě jsem nejprve vyzkoušel Pfanner Tirol Juchten, po pár minutách jsem usoudil, že tyto boty z hlediska pohyblivosti nejsou pro mne a nasadil jsem Fightery. „To je vono!“… Procházel jsem se v nich dobrou půlhodinu, boty pevné, ale stále dost ohebné. Zamiloval jsem se do nich, dál už nebylo co řešit.
Boty jsou ušity z 3 mm Swiss Military kůže, svršek je k podrážce přišit dvojitým norským šitím. Bota je svou konstrukcí jednoduchá, jeden spoj čtyřikrát sešitý, pojištěný třemi nýty. Boty tím pádem nemají šanci promoknout tak rychle jako ty ušité z více kusů. Ocelové háčky a očka s kuličkou pro snazší vázání. Podrážka Vibram má v podpatku díry, do kterých lze našroubovat ocelové piny. Díky nim je pohyb ve strmém kopci ještě bezpečnější. Vnitřek boty je vycpaný umělotinou Klima Air, ta sice není pohodlná jako kůže, ale vnitřek lépe ventiluje, případně rychleji odvádí vodu z vnitřku do ponožek a dále ven z bot. Za jedinou nevýhodu Klima Air bych považoval, že se časem opotřebí, ztenčí a bude potřeba nosit silnější ponožky. Hliníková špička a kevlarová vlákna (cca 60 % bot) zajistí bezpečnost při práci s pilou. V místech, kde je kevlar, je bota tuhá. Tuhá je i střední část jazyku, protože kevlar drží formu boty a tak trvá pár dní než povolí. Aby boty povolily dříve, než budu mít nohy jeden velký puchýř, napustil jsem je 100% kondicionérem od Tomáše. Jeho zákulisí výroby mne přesvědčilo, že ví, co dělá. Dělá to s láskou ke kůži, ale hlavně vyrábí krémy bez chemie, to je pro mne důležitý faktor při nákupu krémů, jejich používání. Již druhý den po natření byl kondicionér v kůži znát, pohyb byl daleko příjemnější, boty začínaly kopírovat nohu.
Boty jsou to hlavně pracovní, nelze od nich očekávat přílišný komfort při chůzi po asfaltu nebo při vandrování, na druhou stranu si v nich dokážu představit přežití v postapokalyptickém světě. První týden jsem si na pohyb v botách zvykal, měl jsem pocit, že kdybych si měl zvrtnou kotník, utrhnu si spíš koleno. Pohyb v nich byl hrozně nemotorný, zakleknout byl někdy problém. Jediný větší problém jsem měl s jazykem, ten je pouze jeden a tak v něm nepříjemně do nártu tlačila pevná vložka s kevlarem zabraňující proříznutí. V místě ohybu jsem jazyk ohnul a sepnul truhlářskou svěrkou, nechal jsem tak přes noc a další dny opakoval. Za pár dní jazyk povolil a bolavým nártům byl konec. Výrobci bych vytkl jediné a tím jsou vložky, které do bot použil. Vložky jsou sice pohodlné, jenže dost úzké a krátké. Hrany vložek tlačí do prstů a chodidel a na nohách kůže vznikají otlaky. Koupil jsem osvědčené vložky Meindl Vakuum, konečně mám větší pohodlí.
Začal deštivý podzim, potřeboval jsem suché nohy za každého počasí. Použitá kůže je sice sama o sobě do značné míry nepromokavá. Celý den v lese, pohyb v mokrých větvích, mechu, brodění blátem, mokřinami dokáže z bot udělat nasáklou houbu. Boty déle schnou a jsou náchylné k množení plísní. Problém s nepromokavostí bych neřešil, kdybych sáhl po silnější verzi Juchten. Výrobce začal používat useň Juchten tloušťky 3,7 mm, plně dostačující i pro pohyb v mokrém sněhu. Otázka by zněla: „Chci v takových botech pracovat i v létě?“ Hledal jsem kompromis…
Neváhal jsem ani chvíli a rovnou objednal Impregnaci s kondicionérem (krém na kožené boty). Impregnaci jsem aplikoval rukou pouze za studena, aby se do kůže nevsákla zbytečně hluboko a nemohla se tak uzavřít. Zvláštní péči jsem věnoval při zatření šití a hran kůže. Ve vodní lázni jsem nechal rozpustit trochu Krému na kožené boty, šití včetně hran kůže jsem pořádně zatřel pomocí štětce. Každý víkend se snažím dát botám trochu péče. Vykartáčuji od bláta, otřu mokrým hadrem s trochou glycerinového mýdla. Po týdnu používání impregnace stále drží. Zajímavé. Krém na kožené boty totiž neobsahuje tolik včelího vosku, aby se z kůže vydrolil, déle v kůži drží díky borovicové pryskyřici. Zatírám tedy pouze suchá místa v ohybech. Věřte nevěřte, jedna vrstva krému drží tři týdny a to ty boty vůbec nešetřím. Musím dodat, letos u nás ještě moc nenasněžilo, abych otestoval nepromokavost v hlubokém sněhu. Vnitřek bot vytírám „chytrou houbou“, český objev na boj s plísněmi nohou a v botech. Dokonalejší očistu provedu na jaře, další zase za čtvrt roku. Ve zkratce boty vydrbu terpentýnem od impregnace, mýdlem vymyju zbytek nečistot, nechám vyschnout a proces ošetření zopakuji. Celý návod najdete zde. Použití Impregnace s kondicionérem je nejvhodnější řešení pokud chcete, aby kůže zůstala nepromokavá, dobře vyživená, to vše za předpokladu, že je na boty použita kvalitní kůže. Po dobu testování jsem měl mokro v botech jednou a to když mi nateklo komínem dovnitř. Netrvalo však dlouho a vložka Klima Air odvedla svou práci.
Tyhle boty jsou dost festovní a taky věřím, že bez časté péče poslouží hezkých pár let, ale jak už jsem psal, jsem konzervativní, tak bych si přál, aby jako nové sloužily co nejdéle. Zatím se mi je daří udržovat v dobré kondici festovními krémy a dobrou péčí. Všechny zkušenosti přebírám od Tomáše pročítáním článků, které zde na stránkách napsal.
Pokud se stále rozhodujete koupit neprořezné boty do těžby s certifikací KWF Profi, zkuste tyhle Fightery nebo jejich druhou, ještě odolnější verzi z kůže Gallo Juchten 3,7 mm (výrobce udává 5 mm, ale to je hloupost. Výrobce kůže, takovou tloušťku nevyrábí). Překvapí vás jistou chůzí, robustností a odolností při práci v náročných podmínkách. Boty jsou také vhodné do stromolezeckých stupaček.
Článek napsal Šimon Tesař.