Makara Marmot &. Dallapé Paganella  

Zdravím přátelé.

Rozhodl jsem se, že se pokusím napsat své postřehy s pevnými, koženými botami, které jsou určené pro pohyb v terénu. Rovnou se dvěma páry od různých výrobců.

Nechci se pokoušet o klasickou recenzi, protože tuto již na tomto webu lze najít a já bych se tak v mnohém jen opakoval. Raději zvolím trochu kritický pohled na to, že ani festovní boty nemusí být v každém ohledu ideální a dokonalé. Dovolím si upozornit na úskalí, které může čekat na majitele nových nechozených bot. Zvlášť když, podobně jako já, nemají zrovna dokonalé chodidla. Takové problémy lze ovšem vyřešit a nakonec být se svými botami spokojen. Mé postřehy by mohly pomoci při výběru, jakého výrobce zvolit. Případně jakému výrobci se vyhnout, tak aby se dalo vyhnout i případným nepříjemnostem. Tedy za předpokladu, že si pořízení kožených bot případný zájemce rovnou nerozmyslí.

Pokud se někdo rozhodne, že si takové boty pořídí, měl by počítat s možnými počátečními potížemi. Asi ne každý má zcela jasnou představu, co obnáší rozšlapávaní nových kožených bot. Předpokládám, že nejdůležitějším parametrem, proč se někdo rozhodne pro takové boty, je vyhlídka pohodlí. Zastávám názor, že právě to by mělo být na prvním místě. Nové boty z kvalitní kůže jsou ovšem všechno možné jen ne pohodlné. Zároveň je nutno dodat, že se ho po nějaké době odříkání lze dočkat. Odměnou za počáteční útrapy je pak to, že dosažený komfort je trvalým a nepomine s životností bot, tak jak tomu je u komerčně vyráběných bot. Když jsem před časem začal řešit výběr takových bot, rozhodl jsem se, že si pořídím boty, které budou nejen pohodlné, ale navíc pohodlné zůstanou do konce mého života. I kdyby to mělo znamenat nějaké to trápení.

Dilema výběru

O tom, jaké jsou obecné výhody nebo nevýhody kožených bot se každý zase může dočíst v celé řadě článků zdejšího webu. S ohledem na tyto skutečnosti a s ohledem na mé dosavadní zkušenosti s nejrůznějšími botami jsem se i já rozhodl, pořídit si kvalitní celokožené kotníkové boty s norským způsobem šití svršku k podrážce. Samozřejmě by bylo nejjednodušší zjistit, které boty jsou nejlepší a kde je případně koupit. Tedy za předpokladu, že nemusíme řešit finanční limity. Nutno dodat, že ne každému může vyhovovat to, co vyhovuje druhému a naopak. Pokud si jsme schopni určit priority, pak je to s výběrem bot relativně jednoduché. Aby si mohl člověk udělat jasno, jaké boty budou nejvhodnější, musí si prvně umět ujasnit pár důležitých otázek. Kde bude s botami běhat, za jakých podmínek, jak intenzivně, jak často a samozřejmě co od bot očekává. Aby to bylo ještě složitější, musíme si uvědomit, že každá noha je originál a jeden se od druhého svými nohami odlišujeme. Právě toto neakceptuje většina výrobců bot a paradoxem je, že zřejmě i většina zákazníků. Jak jsem se již zmínil, hledal jsem pohodlné boty pro mé široké chodidla, které mají k mé smůle sníženou podélnou i příčnou klenbu. Převážnou část kilometrů nachodím se svým psem za každého počasí. Společně se pohybujeme nejen v okolí bydliště, ale celoročně po českých a slovenských horách. Vedle toho  jsem chtěl také boty využít v práci, kde se často pohybuji v nejrůznějším terénu a navíc bylo podstatné, abych v nich mohl i řídit. Tato univerzálnost ovšem už ze začátku ukazovala, že jedny boty asi nebudou stačit.

    Makara Marmot

    První má volba padla na boty slovenského výrobce pana Makary.  Imponovalo mi, že se najde výrobce poctivých bot, který šije boty klasickou technologií za akceptovatelnou cenu takřka na tuzemském trhu. Další výhodou byla možnost ušít boty na míru podle mých chodidel. Komunikace e-mailem i telefonicky před samotnou objednávkou proběhla rychle a vstřícně. Pro mé využití jsem nakonec zvolil typ Marmot v celočerné barvě. Někteří by mohli mít výhrady k designu, ale to je spíše otázka vkusu majitele. Větší množství prošívaní je zřejmě ke škodě než k užitku, ale nic-méně musím konstatovat, že to alespoň prozatím nepředstavuje žádný problém. Spoléhám na to, že v záloze zůstává možnost nechat si případně boty opravit přímo u výrobce. Vhodné kopyto pro ušití bot bylo vybráno podle obrysu chodidel, které jsem poslal poštou. Nevýhodou byla poměrně dlouhá čekací doba a to více než čtyři měsíce.

    Úskalí nových bot

    Když zásilka konečně dorazila, tak jsem se mohl přesvědčit, že velikost bot byla zvolena dobře. Další dojem byl ovšem rozpačitý. Vzhledem k tomu, že jsem potřeboval

    délku vnitřní stélky 31cm zvolil jsem velikost 47. Váha takto veliké boty je ovšem 1.365g. Na rozdíl od kotníkových hi-tech bot je váha tedy dvojnásobná. Podotýkám, že většina prodejců uvádí váhu bot ve velikosti 42, proto se váha udává výrazně nižší. Marmoty jsou konstrukčně sice spíše nižší než vyšší. Nicméně na nohách se větší váha nijak zvlášť neprojevila a při chůzi mi rozhodně nevadila. Jde zřejmě o subjektivní pocit a rozhodující je více to, kolik kdo má nachozeno. Jinak na botách byla na první pohled vidět pěkně odvedená práce. Všechny díly byly precizně sešity dvojitým nebo trojitým stehem. Bota je téměř po celém obvodu obšita okopovým pásem. Jedná se o pás stejně silné kůže, který je navíc opatřen gumovým nástřikem. Vzhledem ke skutečnosti, že síla kůže je 2,2mm, v místě, kde je našitý okopový pás je bota tudíž silná 4,4mm. Vrstva gumy je údajně italská technologie s extrémní výdrží, která se používá u pracovní obuvi. Jak dlouho vydrží bez úhony, to ukáže čas. Fakt je, že následné výlety po skálách a sutích botám prozatím nijak neublížily.

    Obutí a první kroky potvrdily, že velikost obuvi byla opravdu zvolena ideálně. Došlap byl měkký, pata pěkně seděla a noha i po zátěži neměla problém s místem. Přiznávám, že úplný komfort to taky nebyl, ale jednalo se o zcela novou, nerozšlápnutou botu. To, co mi vadilo více, tak to byl nepříjemný tlak na nártní kůstce. Tu mám poměrně výraznou na vnitřní straně chodidla pod kotníkem. V tomto místě je na botě zrovna umístěné nýtovaní háčku pod kotníkem, který fixuje tkaničku tak, aby noha v botě neskákala. Tyto kůstky mám, k mé smůle zřejmě u chodidel větší než jiní smrtelníci. Toto byl teda problém, který jsem musel vyřešit.

    Zprvu jsem spoléhal na to, že se kůže natáhne. Nenatáhla! Boty jsem poctivě napustil kondicionérem a nechal dostatečně uležet. Asi to nestačilo…  Prvních 5km to docela šlo, ale dalších 15km v následujících dnech doslova vyřadilo mé chodidla z provozu. Nebyl jsem minimálně 10 dní schopen Marmoty ani obout, natož zavázat. Nýtování na kůstky nemilosrdně tlačilo i přestože jsem měl nasazené dvě vrstvy ponožek. Abych tento tlak eliminoval, musel jsem si do boty v exponovaném místě vložit kolečko z měkčeného materiálu, který jsem získal rozstříháním starší vložky do dětských bot. Sice to jakž-takž pomohlo, ale do pohodlí to mělo sakra daleko. Vzhledem ke skutečnosti, že mě boty stály 8.200,-Kč to bylo o to smutnější.

    Asi by bylo nejjednodušší boty poslat výrobci a ten by si jistě nějak poradil. Vzhledem k vytíženosti firmy by to znamenalo opět čekat, což se mi ovšem nechtělo. Aby se problém vyřešil, bylo nutné kůži v problematickém místě natáhnout. Napadlo mě k tomu použít cedrové napínáky, které jsou určené do kožených bot. Napínák jsem vložil do boty a mezi něho a problematické místo jsem navíc vsunul korkový špunt. Botu jsem pak pevně svázal stejným způsobem, jako když se šněruje bota přímo na noze. Kůže tak mohla zůstat dostatečně natažená libovolně dlouhou dobu. Díky tomu nýtování přestávalo na nohu tlačil a bota začala být pohodlnější. Po 2-3 týdnech jsem postupně začal boty opět používat, tak abych v nich ušel max. 5-6km. Přibližně po 70km jsem výšlapy mohl prodloužit na 15km. Kůže postupně měkla a nýtovaní už tolik netlačilo. Do bot jsem stále musel pokaždé vložil vložku z měkčeného materiálu. Jelikož byl znát posun k lepšímu, na procházky jsem se začal těšit. Po 160km jsem si dovolil ujít dokonce víc než 20km. V okamžiku, kdy jsem v botách celkem našlapal cca.200km, bylo vyhráno. Boty se staly pohodlnými natolik, že bez jakýchkoli pomůcek v nich můžu v pohodě ujít i 30km v horském terénu. Nikde netlačí a nohy intenzívní zátěží netrpí. Další den jsou pak v pohodě a opět připraveny k použití.

    Zkušenosti z terénu

    Marmoty nejsou boty na parádu. Jsou to boty určené do terénu a podle toho taky vypadají. V mém případě je navíc efekt umocněn větší šířkou, proto by to někoho mohlo odradit. Zvlášť ty, kteří hledají boty na běžné procházky.  Samozřejmě v nich jde šlapat i po běžných zpevněných cestách, ale tam to jednoduše není ono. Podobně jako off-road může jezdit po klasických silnicích, pravý potencionál pak auta nebude využit. U těchto bot je to podobné. Když si vykračuji v Marmotech, nemůžu se ubránit pocitu, že mé kroky mají tendenci směřovat mimo cestu. Nejvýstižněji je využití bot znázorněno na videu Makara Marmot in action, které můžete najít na konci článku. Velkou měrou je to zapříčiněno zvoleným materiálem podrážky. Jedná se o poměrně měkkou gumu, která je do určité míry podobná jako materiál zimních pneumatik. Taková podrážka  pak zajistí měkký krok, spolehlivou stabilitu a neskutečnou přilnavost i na mokrých či namrzlých površích. Člověk to ocení zejména při sestupech dolů z kopce, kdy musí překonávat vyšší převýšení zejména na kamenných stezkách. Na druhou stranu je nutné přiznat, že podrážka na exponovaných místech, jako je zejména zadní okraj paty, ubývá. Možná proto mám tendenci vymetat příkopy :-)) Výrobce je schopen podrážku boty vyrobit i z tvrdšího materiálu, který bude zřejmě trvanlivější. To ovšem jistě úměrně sníží uvedené výhody. Já osobně po čase, když bude čas podrážky opravit, zvolím opět měkkou variantu.

    Dále musím konstatovat, že u bot je výborně řešen jazyk a systém šněrování. Boty lze rychle a pohodlně sešněrovat tak, aby na noze byly maximálně komfortní. Lze ideálně zvolit sílu tahu v různých částech šněrování, které pak i při chůzi zůstane utažené dle potřeby a nijak se nepovoluje. Jazyk je příjemně měkký, dostatečně silný a vysoký. Povolit boty pak lze opět rychle a snadno. Způsob šněrování společně s podrážkou zajišťují pevnou fixaci nohy v botě. Krok je tudíž za každých okolností pevný. Je to zejména velkou výhodou v případech, kdy je nestabilní podklad (kamenné sutě, polomy, paseky prorostlé borůvčím, apod.) nebo zkrátka nevidíme kam šlapeme (noční výpravy).

    Po 9 měsících používaní jsou boty v naprostém pořádku a mohu je proto hodnotit vesměs pozitivně. Z počátku jsem měl obavu, že prošívaní okopového pásu bude slabinou, kudy se do boty bude dostávat vlhkost. Boty sice doposud nebyly vystaveny extrémní zátěži, ale postupně jsem je vyzkoušel pochodem v dešti, v mokré trávě, v mokrém sněhu nebo při brodění potokem. Pokaždé jsem nezaznamenal vyšší vnitřní vlhkost než ta, která běžně vzniká pocením chodidel. Nevím, zda to zajistila poctivá aplikace krému určenému pro  kožené boty nebo zkrátka ještě nezažily opravdové mokro. Musím ovšem dodat, že právě vlhkost, která kondenzuje ve vlněných ponožkách zapříčiňuje korodování kování uvnitř bot. Funkčnost to nijak neomezuje, ale někomu by to mohlo vadit.

    Dallapé Paganella

    Přestože bych mohl být s mými Marmoty nakonec spokojený, botám k úplné dokonalosti chyběla univerzálnost použití. Měl jsem sice boty na hory, ale ty se na běžné vycházky, do práce nebo dokonce do města moc nehodily. Taky řízení auta v takových botách se rovnalo solidnímu hazardu. Po pečlivém zvážení jsem proto dospěl k rozhodnutí, že kvalitních bot není nikdy nazbyt a je třeba pořídit si další. Tentokrát volba padla na boty italského výrobce obuvi Dallapé. Konkrétně na typ Paganella. Největším kladem těchto bot je bezpochyby materiál svršku ze kterého jsou zhotoveny. Jedná se o vysoce odolnou 3mm silnou kůži Gallo Juchten. Boty lze objednat přímo v Itálii u výrobce. Komunikace e-mailem v angličtině je bez problému, ale na technické otázky jsou skoupí. Boty jsou určené maximálně pro středně širokou nohu a jiná volba není. Podstatnou výhodou by pro někoho mohla znamenat cena. Ta činí i s dopravou 5.900,-Kč, což je bezkonkurenční.

    Opět problémy

    Tentokrát byly mé nártní kůstky v pohodě. Možná to bylo tím, že byly zoceleny  předchozím martýriem s Makarami :-)) Největším problémem se pro změnu stalo šněrování a mizerný jazyk. Respektive způsob, jakým je v botě noha zafixovaná. Velikost boty byla zvolena dobře, protože je jednoduše stejná jako u předchozích bot. Jak jsem již uvedl, mám na chodidlech sníženou klenbu a nárty mám proto níž než předpokládal výrobce. Typ omezeného šněrování a 3mm pouze tenký jazyk neumožnil dostatečně stáhnout botu tak, aniž by mi v botě neskákala pata. Měnil jsem a přidával ponožky, vložky do bot a stejně to nebylo nic platné. Teprve vytěsněním silnou vrstvou vloženou pod jazyk, přitlačil chodidlo shora do boty. Zatímco u Marmotů jsem musel řešit, jak materiál někde natáhnout, u Paganell jsem tentokrát musel jinde materiál přidat.

    Problém by se dal vyřešit výměnou nového silnějšího jazyku, což by představovalo podstatný zásah do konstrukce boty. Jednodušší řešení bylo nechat vše tak, jak je a nový jazyk jednoduše do boty vložit a přišít. Na mou prosbu se řešením úkolu fundovaně ujmul Tomáš z Festovních věcí. Ušil 11-12mm jazyk z kvalitní silné kůže, který přišil v horní části nártu pod šněrováním ke svršku boty. Nitě šití sice vedou skrze svršek i vnitřní futro, což může být slabinou, ale někdy holt je potřeba při řešení problému přijmout nekoncepční řešení. Abych eliminoval průnik vlhkostí do boty, šití pravidelně zatírám krémem na kožené boty. Věřím, že při chůzi mikro pohyb nitě krém postupně dostane do hloubky svršku a voda tudy lehce nepronikne. Váha bot se tímto o něco málo navýšila. Váha jedné boty vel.47 i s vložkou je 1.280g. Je to pořád méně než u předchozích Marmotů.

    Další problém, který jsem musel vyřešit je šev v místě paty na koženém vnitřku. Je to konstrukční slabina bot a je s podivem, že to výrobce neřeší jinak.  Ne, že bych musel, ale chtěl jsem se vyhnout budoucím problémům. Šití by se používáním bot dříve nebo později mohlo předřít. Nechtěl jsem čekat, kolik toho vydrží, proto jsem se rozhodl botu preventivně vylepšit ochranou šití. Z tenké teletiny stejné barvy jsem vystřihl ideálně vyměřený kus, který se dal vytvarovat do prostoru mezi polstrování kotníků a po celé délce dokázal překrýt problematické stehy. Do boty jsem ho vlepil pomocí lepidla Chemoprénu na boty.hodidla se konečně mohla v botách nyní uvelebit. Síla jazyku a vedení tkaniček klasickými očky však do určité míry omezují nazouvání a vyzouvání. Nezbývá než pokaždé opravdu tkaničky v očkách dostatečně uvolnit. Nicméně musím podotknout, že tkaničky dodávané výrobcem jsou výborné a šněrování není až tak velkým trápením. Při zavazování je třeba pokaždé vyvinout poměrně silný tah, proto nevím, jak dlouho to tkaničky se mnou bude bavit.

    V akci v terénu 

    Boty po uvedených úpravách byly konečně připravené na použití. Pokud se dostatečně utáhly, na nohách seděly pevně. Polstrovaní bylo pohodlné, ale nový jazyk tlačil do nártu. Důvod je ten, že je zhotovený z tuhšího materiálu než ostatní polstrování. Chodidla tak neměly v tomhle ohledu, alespoň v tomto okamžiku, maximální míru komfortu. První kilometry byly vedeny opatrně po zpevněných cestách, tak aby nárty měly možnost si na „tak trochu jiný“ tlak zvyknout. Váha bot není problémem a nohy v botě jinak mají dostatek místa. Nejsou sice tak široké jako Marmoty, ale vypadá to, že se nakonec tvaru nohy přizpůsobí.

    To čím se od předchozích bot odlišují, je došlap. Spodní část podrážky je totiž z Vibramu a ten je zkrátka tvrdý. Kroky jsou tak o poznání daleko tvrdší. Při námraze na hladkém povrchu nebo na uježděném sněhu mají tendenci podkluzovat. Za sucha a v terénu to tak nevadí, ale na kamenitém terénu a na polomech za mokra bude třeba dávat větší pozor. Při náledí se bez nesmeků v teréně neobejdu. Výhodou podrážek pak může být delší výdrž než se obrousí, což je koneckonců záměrem výrobce. Tvrdší krok není až tak na škodu a osobně  mi na vycházkách po zpevněných rovinatých površích vyhovuje více. Boty prozatím ani jednou nepromokly a věřím, že k tomu hned tak ani nedojde. Co se týče řízení v botách Paganella, tak mohu opět konstatovat spokojenost. Asi bych v nich nemusel řídit 200, 300 nebo dokonce více kilometrů, ale prozatím jsem v nich neboural ani jednou.

    Paganella jsou zatím stále v záběhu. V porovnání s Marmoty se noze přizpůsobují   daleko pomaleji.  Je to daň za kvalitnější materiál, ale podstatné je to, že se přizpůsobují. Do současnosti jsem v botách našlapal cca.180km. Převážná část vedla po zpevněných cestách a lesních pěšinách. Na horách jsem je sice vyzkoušel taky, ale byla to pouze 12km pohodová túra. Při rozšlapávaní bot jde vidět, že kůže svršku je o poznání silnější a zůstává stále tuhá. Při chůzi do 10km to nevadí, ale při delších trasách mají boty tendenci v místě ohybu nártu nepříjemně tlačit do prstů. Jedná se o tlak svršku vyvíjený ohnutím při kroku. Není to velká hrůza, ale aby se boty dokonale přizpůsobily nohám, bude třeba ještě pár desítek kilometrů našlapat.

    Webové stránky výrobce:

    Závěrem

    Pokud bych měl zhodnotit rozhodnutí pořídit si festovní kožené boty, tak musím konstatoval, že jsem udělal dobře. I přes počáteční problémy toho nelituji a k membránovým hi-tech botám bych se 100% nevrátil. Nechtěl jsem hodnotit, které boty jsou lepší nebo horší, ale ve zkratce na konci alespoň uvedu výhody či nevýhody jednotlivých bot vůči sobě. Pro každého můžou mít jednotlivé vlastnosti různou prioritu, proto konečné rozhodnutí záleží na každém zvlášť. Větší váhu by informace jistě měly, kdybych postřehy napsal s větším časovým odstupem tak, abych v botách měl možnost naběhat daleko víc kilometrů. Pokud bude zájem, rád se po čase o další postřehy podělím.

    Pro úplnost a lepší představu ještě doplním pár informací ohledně doplňků a údržby. Podrážky klasicky šitých bot postrádají lepené vrstvy z  měkčeného materiálu, jako je to u hi-tech bot. Vyšší komfort došlapu lze zajistit použitím vhodných kvalitních vložek. Já jsem si oblíbil vložky určené pro trekové boty francouzské značky Sidas.  Pořizovací cena se tak o něco navýší, ale rozhodně to stojí za to. Do bot používám klasický systém dvou ponožek, kdy minimálně jedny musí být hrubé. Čím více, tím lépe. Pokud se nepodcení jejich výběr, mohou zajistit velkou míru pohodlí.  Tak, jak jsem se již zmínil, kůži obou nových bot jsem napřed napustil kondicionérem a nyní ji u Marmotů pravidelně ošetřuji krémem na boty Festovní věci a u Paganell jejich krémem Aquila. V obou případech je zajištěna vláčnost kůže a jejich odolnost proti vodě.

    Makara Marmot

    + Zpracování jazyku

    + Systém šněrování

    + Přilnavost podrážky

    + Měkčí došlap

    + Vyšší komfort (prozatím)

    – Opotřebování podrážky

    – Kvalita kůže

    – Více prošívaní

    – Korodování vnitřní části kování

    – Vyšší pořizovací cena

    Dallapé Paganella

    + Kvalita kůže

    + Odolnost podrážky

    + Kultivovanější vzhled

    + Nižší pořizovací cena

    + Rychlejší dostupnost

    – Systém šněrování

    – Zpracování jazyku

    – Přilnavost podrážky

    – Tvrdší došlap

    – Vnitřní šev na patě

    Na úplný závěr jen malé poděkování. Nejen za pomoc s řešením problémů, ale i za články tohoto webu a následné rady od jejich autora Tomáše, který dovede vysvětlit problematiku všeho okolo bot a všeho co se dá do nich strčit. To dostatečně polopatickým způsobem tak, aby to měl šanci pochopit i takový laik, jako jsem byl i já 🙂

    Festovní věci