Pohorky – Botana Bystré

Kožené pohorky Botana Bystré

Celá moje rodina používá trekové boty nejmenované české firmy. Všechny páry těchto bot sloužily dlouhé roky k naprosté spokojenosti. Nikdy jsem nezanedbával ani údržbu bot, vždy byly čisté a napuštěné impregnací. Protože už jsem prochodil podrážky a dočetl se, že obnova podrážek Vibram je prakticky nemožná, koupil jsem si znovu trekové boty od stejného výrobce. Boty jsem měl asi 3 roky, když jsem si najednou všimnul, že po krátkém výletě se podrážky v oblasti pat začaly oddělovat.

Začal jsem pátrat po internetu, proč boty postihla taková zkáza.

Narazil jsem na jev nazývaný hydrolýza PU pěny. Např. článek ZDE.

Je velmi smutné, že žádný výrobce moderních trekových bot na tento fenomén nikde na svých stránkách neupozorňuje! Představte si tu situaci, že vyrazíte v zimním období na trekovou túru 20km do cíle, 20 km zpět a při pomyslné otočce a návratu vám zůstanou podrážky na zemi…Není to příjemná představa.

Pochopil jsem tedy, že moderní trekové boty používající podrážky s PU pěnou jsou v podstatě časovaná bomba a navíc svršek boty, který by mohl sloužit několik dalších let je v podstatě na vyhození. Navíc, podobně jako majiteli webu Festovní Věci Tomášovi, mně takové mrhání zdroji vadí a připadá mi velmi zbytečné.

Vzpomněl jsem si na slova svého táty, když jsem si koupil první moderní trekové pohorky: „Vypadají pěkně, jsou lehké, ale co až se prochodí podrážky? To se ty boty vyhodí? V mém mládí se prodávali pohorky, které vydrželi celý život! Takové boty už prostě dnes nejsou“.

Proto jsem se začal zajímat o pohorky – turistické boty klasické konstrukce. Zjistil jsem, že existuje několik výrobců ručně šitých bot uvedených parametrů, ovšem můj problém byla pořizovací cena. Jsou to dle informací obsažených na různých outdoor fórech skutečně boty na celý život, ovšem počáteční investice může být v řádu i několika desítek tisíc Kč.

Napadla mne tedy možnost nekupovat pohorky nové, ale poohlédnout se po botách z druhé ruky. Prohledával jsem různé bazarové a aukční portály, ale nic zajímavého se neobjevovalo. Až jednou jsem místo klíčových slov „pohorky“ nebo „trekové boty“, zadal krásné české heslo: „turistické boty“. Našel jsem inzerát, kde byla rozmazaná fotografie bot, i tak ale boty vypadaly velmi mohutně. Proto jsem neváhal a na uvedené telefonní číslo zavolal. V telefonu se ozval hlas starší paní a po několika minutách jsem se dozvěděl, že se jedná patrně o boty československé výroby, dlouhodobě skladované, nikdy nenošené, které zůstaly doma po manželovi, kterýžto jezdíval na vysokohorské expedice. Volalo prý více lidí, ale všichni se tak nějak vyjádřili, že si to ještě rozmyslí. Jelikož bydliště prodávající bylo cca 20km, ihned jsem vyrazil. Po příjezdu, prohlídce bot a zjištění, že se jedná o velikost 9 ½, bylo vše jasné a boty jsem ihned odkoupil. Zjistil jsem, že výrobcem je Botana Bystré. V jakém stavu jsem boty dovezl je patrné z následujícího obrázku.

Při příjezdu domů jsem se zastavil i u rodičů a boty jim ukázal. Táta si je hned nechal podat, poklepával, prohlížel a pak pravil: „Tož to so botky“!

Začal jsem se zajímat, jak takhle nádherně zachovalé boty uvést po tak dlouhé době skladování do provozu. Mimo jiné mne napadlo obrátit se s prosbou o radu i na výrobce Botas (bez reakce).

Rovněž jsem kontaktoval Městské muzeum Skuteč, které má expozici bot Botas – sídlí přímo ve Skutči. Zajímalo mě, co je to za model a kdy se asi vyráběl. Odpověděl pan Libor Aksler, MBA, ředitel muzea (cituji úvodní nejdůležitější část):

„Dobrý den,

děkujeme za Vaši zprávu a fotografie. Pohorky, které vlastníte máme ve sbírce naštěstí také, a to pod č.inv. 10901. Karta z roku 1979 obsahuje tento zápis:

Pohorka určená pro turistiku a horolezectví. Ručně šitá obuv, dvakrát prošívaná, rámová. Svršek hnědá useň, šněrování na šněrovadlo, které se provléká kovovými očky trojúhelníkového tvaru – na každé straně 4 – a tři háčky po každé straně. Zlatotisk Botas značky vlevo vně na kotníkové části. Podešev guma – profilovaná. Podšívka celousňová z hnědé jemné usně – bohaté bandážování. Horní okraj vně i uvnitř černá useň. Velikost 4G 455857 03446 /označení uvnitř/.

Barvy usně bývaly hnědá, popř. světle hnědá nebo černá. Tkaničky, jež máte na obuvi jsou rovněž původní.

Podnik vyráběl v letech 1949 – 1990 mnoho typů pohorek, kdo byl konkrétně návrhářem těchto nelze z námi evidovaných dokumentů vysledovat. Typ, který máte, mohl být ve výrobě v letech 1977 – 1982.

Ohledně názvu podniku Botana, ten byl používán až do roku 2000. Teprve tehdy došlo k přejmenování závodu po značce obuvi Botas. Rok 1963 byl ale důležitým mezníkem, kdy vzniklo nové logo pro určitou skupinu výrobků a poprvé se začal používat název Botas. Původní logotyp Botana ale nevymizel“.

Po hledání a pročítání různých informací jsem nakonec navštívil web Tomáše. Velmi mne oslovilo, že se problematice hodně věnuje a vyrábí (nejen) vlastní přípravky na ošetření kožené obuvi. Zakoupil jsem 100% kondicionér na kůži a podle rad pana Tomáše boty ošetřil. Nyní se chystám na testování v terénu.

Boty mám doma už nějakou dobu. Pokud nyní navštívím prodejny s outdoor vybavením, tam vystavené pohorky mi nyní připadají takové nějaké krčící se před těmito botami… Nijak novodobé boty nehaním – ano boty jsou dnes dostupné, lehké, krásné (jedny jako druhé), přesto naprosto nedůvěryhodné. Ke všemu tomu co těď dělám, mne donutil jev nazývaný hydrolýza PÚ pěny. O pohorky s podrážkou Vibram jsem se staral poctivě, svršek je jako nový, přesto mi podrážky zůstaly na zemi…

Článek napsal Libor Dočkal.